Spešov 22
679 02 Rájec Jestřebí
Historie
Nejstarší historická zpráva o Spešově je z roku 1373. Ve vsi byla tvrz, podle níž se psal ve 14. stol. vladycký rod (Ctibor a jeho syn Buzer v r. 1390). Také r. 1391 zde býval mlýn a r. 1407 dvůr. Během následujícího čtvrtstoletí probíhaly časté změny držitelů tohoto panství, až r. 1415 připadl Spešov Vaňkovi z Boskovic, v r. 1550 byl u černohorského panství (podrobněji srv. Místní dějiny ve VM II, Blanský okres, str. 184-185, Hosák, 330).
Název obce je český - pravděpodobně patronymického původu od osobního jména Spěch (dřívejší název byl Spěšov, lidově Spíšov).
Názvy částí obce jsou Bahna, Malá strana, Velká strana, Úvoz a Ve Zmolce. Názvy pozemků: Ostrá, Vohrazdy, Závrtky, Poloudělí, Ořešníky, Niva, Zlámaniny, Vápno, Vápínko, Čtvrtě, Přendíly, Skřivaně, Skalky, Zelné, Kroušky, Boudy, Hluchov, Boudky, Jurečkovo boří, Stádlisko.
Na katastru obce byly zaznamenány 3 mineralogické nálezy. V okolí obce se těžil slévárenský písek. Dříve se na svazích západních kopců dolovala železná ruda (štoly jsou tu ještě patrny). Na pozemcích Vápna se nachází lasturový vápenec, který pochází z doby třetihorní a obsahuje řadu zkamenělin.
Obcí prochází okresní silnice v délce 1 km z Blanska přes Dolní Lhotu do Rájce (byla stavěna v roce 1903) a dvojkolejná trať Praha - Brno - Bratislava (zastávka je však v Dolní Lhotě nebo Rájci - Jestřebí), tato byla stavěna v r. 1846 - 1847.
Elektrifikace obce byla provedena v roce 1922 (původně byla el. energie pobírána z elektrárny Salmovy v Dolní Lhotě), telefonická hovorna byla zbudována v r. 1936, regulace potoka byla provedena v r. 1931.
Škola byla ve Spešově postavena v r. 1806, předtím děti docházely do školy do Bořitova nebo Blanska. Původní škola byla v domě č. 49, v r. 1879 byla postavena budova nové školy (za 11.600 zl), která byla r. 1881 rozšířena na dvoutřídní (škola 153 žáků). Škola je od r. 1999 uzavřena.
V r. 1856 byla postavena na památku odvrácení cholery kaple. Tato byla na první neděli říjnovou v roce 1857 vysvěcena. Dodnes se v ní konají bohhoslužby. V r. 1907 byl zřízen zdejší hřbitov. Po 1. svět. válce v r. 1920 byl postaven na památku padlým vojínům pomník padlým, po 2. svět. válce pamětní deska Robertu Škvařilovi, umučeném v koncentračním táboře.
Od 1.1.2000 je obec na základě občanského referenda samostatnou obcí (dříve městskou částí Blanska).
Památné stromy
- Lípa Antonína Švehly - zasazena v r. 1936, lokalita na Bahnech - na místě bývalého rybníčku
- Lípa Václava Klofára - zasazena v r. 1938, lokalita na Bahnech - na místě bývalého rybníčku
- Lípa - stáří asi 200 let (nejstarší v obci), v prostoru před samoobsluhou
- Lípa Wilsonova - v prostoru před samoobsluhou
- Lípa Masarykova - v prostoru před samoobsluhou
- Lípy - 4 ks - zasazeny r. 1907, při vzniku hřbitova, u vstupní brány hřbitova
- Lípy - 3 ks - u areálu koupaliště
- Lípa Svobodova - zasazena v r. 1968, u obecního úřadu
Většina z těchto lip - symbolů slovanských, je státem chráněna.