Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Rodáci

František Trávníček

(1888 – 1961)
Spešov je rodnou obcí známého jazykovědce Františka Trávníčka, narozeného dne 17. srpna 1888. Působil jako profesor a rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a současně jako ředitel pobočky Ústavu pro jazyk český při ČSAV v Brně a akademik ČSAV. Ve spolupráci s boskovickým rodákem akademikem univ. Profesorem PhDr. Otakarem Chlupem zřídil v Brně Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. V době jejího vzniku v r. 1946 se stal jejím prvním děkanem.

Akademik František Trávníček byl jazykovědec, který se těšil nejen mezi odbornými kruhy, ale i mezi lidem celé repuliky mimořádné popularitě. Ve svém oboru byl vrcholnou kapacitou a nevěděl-li si kdo s naší, často tak jazykově složitou mateřštinou rady, „podíval se do Trávníčka“. Byl neobyčejně pracovitý. Vydal řadu knih o českém jazyce: Studie o vidu slovesném, Neslovesné věty v češtině, Historická mluvnice československá, Spisovná česká výslovnost, Nástroj myšlení a dorozumění, Studie o jazykové správnosti, Historická mluvnice česká – skladba, Úvod do jazyka českého, Slovník jazyka českého. Jeho vynikajícím dílem zůstává stále obšírná a podrobná dvoudílná „Mluvnice spisovné češtiny“ o 1498 stránkách.

Spolu s Bohuslavem Havránkem vedl pravopisnou komisi vědecké rady ústavu pro jazyk český, jež zpracovala „Pravidla českého pravopisu“ (r. 1957), platná až do nedávné doby.

Méně známá skutečnost je, že Fr. Trávníček působil od 18. ledna 1918 u odbočky Čs. Národní rady na Rusi. Následoval tak svého staršího rodáka ze Spešova Bohdana Pavlů, známého politika první republiky.

František Trávníček vychovával lidi k lásce k mateřštině. Svými vědeckými pracemi vytvořil základ naší moderní jazykovědy.
Spešovský rodák zemřel 6. června 1961 v Brně.

Ke stým narozeninám mu byla dne 17. srpna 1988 na rodném domku ve Spešově odhalena pamětní deska od ak. sochaře Petra Bortíka a ing. arch. Ivana Vaška – levostranný reliéf hlavy v bronzu a pod ním je text: „Zde se narodil akademik František Trávníček, český jazykovědec, 1888 – 1961“

Bohdan Pavlů

(1883 – 1938)
Narodil se 3. 3. 1883. Studoval práva na univerzitách v Praze, Vídni a Budapešti. Studie však nedokončil a od roku 1903 se věnoval žurnalistice. Patřil ke skupině mladé slovenské inteligence soustředěné kolem časopisu Prusy, v němž také publikoval. Do záhajení 1. svět. války působil v Praze jako redaktor časopisu Slovenský týdeník, později působil v redakci Národních listů a současně v časopise Čas. Propagoval rovnoprávnost slovanských národů v politické i hospodářské oblasti. Na počátku 1. světové války bojoval jako poručík v záloze v rakousko-uherském vojsku na ruské frontě. V roce 1915 přeběhl k Rusům, ale už jako uznávaný slovanofil byl záhy ze zajetí propuštěn a stal se předním organizátorem legií v Rusku. Jako šéfredaktor časopisu Čechoslovák propagoval náš zahraniční odboj. Stal se vůdčí osobností tzv. petrohradského směru. Za 1. svět. války se podílel na 3 sjezdech našeho zahraničního odboje a v roce 1917 byl zvolen do odbočky Národní rady československé v Rusku.

Po ustavení Československé republiky byl jmenován politickým zástupcem ČSR na Sibiři. Po roce 1920 se vrátil krátce do vlasti k žurnalistice. Tu však od roku 1922 zaměnil za diplomatickou službu.

V letech 1922 – 1927 působil jako vyslanec ČR v Bulharsku, dalších pět let v Dánsku a následně byl zpět povolán do diplomatických služeb v Praze. V roce 1935 byl vyslán jako první vyslanec do Moskvy, zde působil 2 roky. Poté byl jmenován náměstkem ministra zahraničních věcí. Tato funkce se mu stala osudnou. Při cestě do jugoslávského Záhřebu se stal jednou z obětí autonehody u města Banja Luka.
Zemřel dne 12. 5. 1938.